|
JAPONSKO
Země vycházejícího slunce
|
 |
|
|
... A Tokio, ruch velkoměsta, davy lidí, neskutečný systém dopravy, kdy nemusíte na spoj čekat ani minutu a to můžete přestupovat třebas stokrát, jemné cinkání železničního přejezdu - vlak projede každých 10minut a místní zřízenci, co vše organizují (např. už předem upozorňují, že se zavřou závory a že tedy máte dávat pozor, anebo vám říkají, jak správně stát ve frontě). A každý večer mě po cestě domů doprovází staro-americká hudba, co vyhrává u "Hamanasu steak" - což jsou mimochodem fakt dobrý steaky. No a taky vůně dobrot z místních pekáren, kde jsem utratila snad nejvíce peněz z kapesného na jídlo. A v supermarketu prodavačka zabalí potraviny pomalu do tašky a to je při tom ještě srovná podle druhu zboží. A vše "arigató gozaimaš´", nebo-li "gozaimašta". Proto mi navždy zůstane hluboko v paměti uložen úsměv místních lidí, jejích občas srandovní úklony a hlavně všechna pravidla, co prostě nelze jinak než nedodržovat, protože Japonce by v životě nenapadlo, že nějaké nařízení lze obejít - "is not good", řekne Konosuke, a tím veškerá diskuze končí. Zvláště pro nás Čechy, zvyklé obcházet co se dá. Nu což, jiná země, jiný mrav.:-) Na konci pobytu mě studenti obdarovali kopou dárků tak, že jsem na letišti musela doplácet za nadváhu zavazadla. Samozřejmě jenom jejich vina to nebyla. Nějakými dárky jsem se obdarovala taky sama a pár věcmi jsem chtěla obdarovat některé z vás v Praze. | ||