Miknás je nejhezčí město v Maroku z těch, co jsme navštívily. Uličky mediny jsou příjemné, na náměstí Place el-Hedim to žije hlavně večer. Scházejí se tu prodavači, otevírají se obchůdky s jídlem a všemožné jiné atrakce. Například chytání rybiček, focení s velbloudem nebo představení místních vypravěčů, co něco tak zaujatě vyprávějí, že ačkoliv jsme jim nerozuměly ani slovo, bylo fascinující je pozorovat.

   Během dne navštěvujeme krásné prostory Mauzolea Muláje Ismaila. Kousek odsud je podzemní prostor, který podle legendy sloužil jako vězení pro křesťany, ale to je pouze legenda. V podstatě tu nic není, kromě tmy a bordelu. Dále jsme byly v mederse Bú Inania a muzeu Dar Jamai. Medersy jsou muslimské školy a jako jediný náboženský prostor jsou přístupné pro turisty (do mešity nemuslimové nesmí), v tom případě ale už svou funkci neplní. Muzea jsou zajímavá spíše svými prostory než samotnou expozicí.

   Na další den cestujeme do městečka Muláj Idrís. Je to jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Maroku a nemuslimové mohou město pouze navštívit, ale nesmí tady přenocovat. Kousek od městečka je věhlasný Volubilis, největší rozvaliny římského města v Maroku. Celkově Volubilis zaujímá plochu asi 40ha a odkrytá je tak polovina. Je zde pěkné vedro a kromě zbytku kamenů a sloupů jsou tady hezké především mozaiky.

   Doprava tam i zpět je taxíkem, takže záleží na umění usmlouvat cenu. Na cestu do Miknás jsme se spojily s jedním Japoncem, a ten nám cestou vyprávěl, jak se pekl v poušti. Nás poušť teprve čeká, tak uvidíme, jaké tam bude vedro.